Obvyklé nemoci ČR


Průjem

Průjem (diarea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně.

  1. Fyziologie
  2. Rozdělení
  3. Příčiny průjmu
  4. Následky průjmu
  5. Léčení

Fyziologie

Střevem proteče denně asi 9 l tekutiny. Z toho jsou 2 l normálním per orálním příjmem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. Tekutina je z 90 % zpětně rezorbována v tenkém a z 8 % v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100–200 ml tekutin. Transport tekutiny ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, aminokyseliny). Sodík (Na+) je aktivně zpětně resorbován a chloridy jsou naopak secernovány do střevního lumen.

Rozdělení

Dle etiologie

Dle patogeneze

Dle lokalizace

Dle průběhu

Příčiny průjmu

Průjem je příznakem mnoha infekčních onemocnění trávicí soustavy (např. tyfus, salmonelóza, cholera, úplavice, giardióza, kryptosporidióza atd.), některých otrav, případně poruch organismu (např. hormonálních – Addisonova choroba a další). V případě otrav či nemocí jde většinou o sebeléčení organismu, který se snaží jedy a patogeny naředit a odstranit z těla.

Následky průjmu

Příliš dlouhotrvající či silný průjem však může mít velice těžké následky na celý organismus. Jednak při něm organismus ztrácí značné množství vody a minerálů, což může rozvrátit homeostázu a vést až ke smrti, jednak omezuje přijímání živin, a trvá-li příliš dlouho, pacient je ohrožen podvýživou. V nevyhovujících hygienických podmínkách navíc u infekčních chorob silně zvyšuje nebezpečí jejich rozšíření.

Léčení

Průjem není onemocnění, ale příznak chorobného stavu a vlastně i sebeléčivá (očistná) reakce organismu. Primárním úkolem je zákrok proti jeho příčině – léčba chorobného stavu, který ho způsobuje. Je třeba i doplňovat tekutiny, zejména je-li průjem dlouhodobý či příliš silný. U silných průjmů nestačí voda a je třeba použít rehydratační roztok podávaný ústně, v těžkých případech i nitrožilně. Rehydratační roztok kromě vody doplňuje i potřebné ionty a energii (zejména díky obsahu glukózy). Při průjmu je dále třeba přizpůsobit stravu pacienta – vhodná je např. „suchá“ vařená rýže a mrkev, naprosto nevhodné jsou naopak tučné pokrmy.
U krátkodobých nepříliš intenzívních průjmů, které jsou způsobeny pouze tím, že pacient „něco špatného snědl“ nebo slabou střevní infekcí, se obvykle postačí domácí samoléčba pomocí kloroxinu (Endiaron) a živočišného uhlí (je potřeba podávat odděleně od ostatních léků, neboť může rušit jejich účinek). V případě silného či chronického průjmu je třeba urychleně vyhledat lékaře.
Léky používané proti průjmu souhrnně nazýváme antidiarhoika .


Tento článek byl převzat z Wikipedia.org


Úvod   Informace   Zdraví  Volný čas   Návody