Obvyklé nemoci ČR


Meningitida (zánět mozkových blan)

  1. Hnisavá meningitida
  2. Nehnisavá meningitida
  3. Příznaky
  4. Diagnóza
  5. Léčba
  6. Prevence
Jedná se o zánět měkké mozkové pleny, tzv. pia mater. Meningitidy můžeme rozdělit na dva druhy:

Hnisavá meningitda

Hnisavé meningitidy jsou bakteriálního původu a může je způsobit v podstatě jakýkoliv druh pro člověka nebezpečné bakterie. Nejčastěji jsou způsobovány bakterií zvanou meningokok (nisseria meningitidis), nebo dochází k přenosu bakterií, např. při zánětu středního ucha.

Nehnisavá meningitida

Nehnisavé meningitidy jsou ve větsině případů virového původu. Mají většinou lehčí průběh a pro člověka nebývají smrtelné. Mohou však zanechat množství následků, mezi něž patří například dočasná obrna. Mezi tento druh meningitid patří i klíšťová encephalitida.

Příznaky

Mezi klasické příznaky patří bolesti hlavy, zvracení, podrážděnost a prudká horečka. Dalším z typických příznaků je přecitlivělost na jasné světlo, která je dána podrážděním optického nervu v důsledku zánětu. Vodítkem pro vysokou pravděpodobnost výskytu této nemoci je ztuhlost šíje. Postižený není schopen předklonit hlavu až na prsa , způsobuje mu to značnou bolest. Speciálním příznakem, který doprovází hnisavou meningitidu způsobenou meningokokem, jsou fialové fleky po těle. Jako přidružené komplikace se ojediněle mohou vyskytnout hydrocephalus a křeče. Pacient také po určité době ztrácí vědomí. Inkubační doba se pohybuje od 1 do 8 dnů.

Diagnóza

Nejdůležitějším diagnostickým vodítkem při této nemoci je vyšetření cerebrospinálního (mozkomíšního) moku. Jeho odběr se provádí při vyšetření zvaném lubální punkce. Pacient většinou leží na boku v koleny přiteženými k hrudníku (tzv. fetální poloha). Odběr se provádí v meziobratlové štěrbině 2.-5. lumbálního obratle. Při normálním stavu je mok čirá, lehce nažloutlá kapalina, která při lumbální punkci volně vytéká. Při meningitidě je však mok zakalený a vytéká pod velkým tlakem. Pro toto vyšetření je nutný normální tlak v nitrolebním prostoru, proto se před jeho zahájením provádí ještě vyšetření očního pozadí.

Léčba

Jako první jsou pacientům podávány léky proti otoku mozku, který je v první fázi nemoci nejvíce ohrožuje na životě. Vzápětí poté jsou nasazena silná antibiotika. Vědomí se pacinetům vrací během jednoho až dvou dní. Při virovém zánětu jsou však anitibotika zbytečná a podává se pouze podpurná léčba. Zahájení léčby musí být velmi rychlé. I přes včasnou léčbu však není zaručeno, že pacient přežije. Častnými následky jsou pak poruchy sluchového (hluchota) a zrakového nervu.

Prevence

Jedinou možnou prevencí je očkování.




Úvod   Informace   Zdraví  Volný čas   Návody