Obvyklé nemoci ČR


Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba (dále jen ACh) je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsal Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku.
V současnosti trpí 1/4 lidí starších 85 let demencí. ACh se na tomto čísle podílí z 50-60%. Ve věku nad 65 trpí touto nemocí každý dvacátý člověk. ACh není nemoc jen těch nejstarších. Ve výjimečných případech, většinou při dědičném výskytu, může ojediněle postihnout i osoby mladší.
Podle odhadu trpělo touto nemocí v roce 2000 17 - 25 milionů lidí na světě, v roce 2008 již 37 milionů (jiný odhad hovoří v r. 2009 o minimálně 30 milionech). V České republice to bylo v roce 2000 zhruba 50 - 70 tisíc osob, v roce 2008 již 120 tisíc osob. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, odhadují odborníci, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně, minimálně na 100 milionů případů (Vinař).
Současná medicína tuto chorobu doposud nedovedla účinně léčit, pouze poněkud zpomalit její postup. V roce 2008 se objevily první povzbudivé zprávy o výrazném léčebném pokroku u menších skupin pacientů, přestože o úplné vyléčení nejde.

  1. Průběh nemoci
  2. Rizikové faktory
  3. Možnosti ovlivnění ACh
  4. První příznaky
  5. Stádia nemoci
  6. Diagnostika

Průběh nemoci

Při ACh dochází k ukládání patologických proteinů. Ty se ukládají jako vlákna nebo v okolí nervových buněk jako amyloidové plaky. Způsobují poškození a zánik nervových buněk a jejich spojů. Dochází k úbytku acetylcholinu díky němuž dochází k nervovým vzruchům. V mozkové kůře jsou při ACh pozorovány okrouhlé chomáče rozpadlých nervových vláken, v jejich středu se často objevuje hrudka tvořená bílkovinou amyloidem. Hypotéza je taková, že amyloid poškodí výběžky nervových buněk.

Základní neuropatologické nálezy

Důležitý nález u ACh je tvorba patologických proteinů. Beta-amyloid, který se při onemocnění tvoří je významný degenerativní protein. Ten se ukládá i ve stěnách cév. V oblasti plaku pak vzniká sterilní zánět. V rámci akutní reakční fáze se uvolní cytokiny a volné kyslíkové radikály. Ty způsobí další neurodegenerativní změny. Volné kyslíkové radikály peroxidují lipidy buněčné membrány neuronů a tím způsobí zánik neuronů.

Studované mechanismy vzniku nemoci

Rizikové faktory

Možnosti ovlivnění ACh

První příznaky

Stádia nemoci

Lehká demence

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věcí, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

Těžké stadium demence

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, velké stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

Diagnostika

Alzheimerova nemoc se diagnostikuje podle mezinárodních kritérií na základě poruchy epizodické paměti a určitých abnormalit v alespoň jednom z různých pomocných vyšetření ( např. magnetická rezonance mozku, SPECT, vyšetření mozkomíšního moku). Samozřejmou součástí diagnostiky je neurologické a fyzikální vyšetření. Někdy se provádí také neuropsychologické vyšetření. Zvláštní pozornost je věnována kognitivním funkcím a aktivitám denního života (ADŽ, Activities of Daily Living, ADL), které se zjišťují testy, respektive dotazníky. Rovněž je důležité hodnotit poruchy chování a další psychiatrické obtíže.

Kognitivní funkce

Kognitivní funkce se testují mezinárodně používanými škálami:

Aktivity denního života

Zjišťují se pohovorem s blízkou osobou pacienta nebo dotazníky, které vyplňuje blízká osoba: